Srozumitelně a citlivě: komunikace s pacienty s různým vzděláním

Po promoci roku 1982 na lékařské fakultě UK v Praze pracoval až do roku 1987 jako sekundární lékař na psychiatrickém oddělení NsP Ostrov. V roce 1987 nastoupil jako klinický psychiatr a samostatný vědecký pracovník do tehdejšího Výzkumného ústavu psychiatrického v Praze (současné Psychiatrické centrum Praha). Po roce působení se stal vedoucím lékařem oddělení neurotických poruch. Od roku 1994 vyučuje na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Pracuje ve výborech České společnosti pro biologickou psychiatrii (od 1993), České společnosti pro kognitivně behaviorální terapii (od 1994, v roce 1999 byl zvolen prezidentem společnosti a od té doby působí jako český reprezentant v Evropské asociaci pro behaviorální a kognitivní terapii), České neuropsychofarmakologické společnosti (od 2001) a Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (od 2001).

Výzkumné činnosti se věnuje od roku 1985, kdy začal studovat cirkadiánní rytmy a léčbu pomocí jasného intenzivního světla u afektivních poruch. Dále se věnuje výzkumu etiologie a léčby deliria tremens (1987–1990), socioterapii a farmakoterapii u depresivních poruch (1991–1995), fototerapii u velkých depresivních poruch (1992–1993) a farmakoterapii a psychoterapii v léčbě sociální fobie z pohledu dvouletého katamnestického sledování (1996–2000).